Hornická historie a historie Měděnce

Od 2.poloviny 15.století prožívalo evropské hornictví silný vzestup,jenž se projevil i ve střední Evropě,zvláště v Krušnohorské oblasti.Jestliže jeho počátek probíhal shodně na obou stranách zemské hranice,začal se vývoj saské a české strany od sedumdesátých let začal diferenciovat. V Sasku silně stoupla těžba stříbra po objevení  velkých ložisek u Schneebergu a  Annabergu a v souvislosti s tím  zde vznikla nová města  a městečka.Vývoj české části Krušnohoří  pokračoval zatím nezměněným způsoben.

Zvyšoval se objem těžby  též některé lokality,jež dříve vzniklé bez impulsu hornictví,začaly být těžbou ovlivńovány.České Krusnohoří se tedy vyvíjelo v tomto období pomaleji  než jeho protilehlá strana.To trvalo až do počátku exploatace(využití) bohatého Jáchymovského ložiska v roce 1516. Teprve tehdy začalo pro českou stranu Krušnohořínové období.

K osmi městským lokalitám vzniklým zde před rokem 1450(první dochované písemné zmínky o Měděnci 1446-1449¨)přibylo do Bíllé Hory (8.11.1620)šestnáct nových měst a městeček.

         Období                        počet            jméno nových městských lokalit

předr.1450                         8       Krupka,Nejdek,Jindřichovice,Luby,Hroznětín

                                                             Přísečnice(14.sto),Kraslice ,Hrob

1450-1550                    11             Krajková,Jáchymov(1510-1516založeno)                                                                      Měděnec (1520 městečko) Oloví,

                                                    Loučná,Hora Sv. Kateřiny,Abertamy ,Vejprty,

                                                              Pernink,Boží Dar, Horní  Blatná

 1550- 1620                 5                  Přebuz,Mikulov HoraSv.Šebestiána,

                                                                            Výsluní,Místo

 Rozebereme-li tuto skutečnost  netajně li ,dojdeme ke zjištění,že v rozmezí 35 let ( 1515-1550) vzniklo na české části Krušných hor v rychlém sledu za sebou deset měst a městeček,mezi ni my i nejdůležitější město mezi bánskými městy té doby- Jáchymov.

 To je  přesvědčivý důkaz to ho ,že to to  období tvoří vrchol urbanizačního procesu v českém Krušnohoří do roku 1620 (předbělohorská doba).

Vzniklé lokality se od sebe příliš ekonomicky nelišily a i jejich vnější vzhled měl podobné znaky.Po objevení ložiska bylo třeba zajistit pro každé ložisko těžaře,havíře i ostatní důležité profese a přidělit lidem pozemky na stavbu domů a dát jim tak perspektivu do budoucnosti.Z půdorysu nových městských sídlišt patrné,že byl  předem náležitě uvážen a promyšlen..kolem čtvercových náměstí se rozkládala pravoúhlé sítˇ ulic s obytnými domy.. Odlišně od  tohoto typu uspořádání je je jen málo lokalit a nejtipičtější je uspořádaní města Jáchymov Jehož zástavbu ovlivnilo hluboké údolí v němž se nachází

 

 

Vznik osady "Mědník", později přejmenované na Měděnec byl úzce spojen s důlní činností, která na zdejším stejnojmenném pahorku probíhala pravděpodobně již od 10. století. První doložené zprávy o těžbě  pochází až z roku 1449. V této době se zde dobývaly hlavně stříbronosné měděné rudy. Od roku 1520 byl již Měděnec městečkem s privilegiem svobodného výkupu stříbra.

Roku 1543 prodal Hanuš z Fictumu - tehdejší majitel Měděnce - většinu své části Šumburského panství a ponechal si pouze Měděnec s okolními vesnicemi. Ten se tak stal centrem tohoto malého panství. V polovině 16. století zde byla zahájena také těžba chalkopyritu a pyritu pro vitriolovou huť v Horní Halži, bohaté výnosy zdejších dolů začaly lákat nové obyvatele. Z Měděnce se stala velice prosperující obec.

Dalším majitelem obce byla od roku 1568 vdova Uršula z Fictumu. V roce 1581 zde byl postaven dřevěný kostel. V této době však prosperita Měděnce začala opět klesat, pravděpodobně z důvodu poklesu cen stříbra či zmenšení vydatnosti rud. Aby byl zachován jeho význam, byl Měděnec Kašparem z Fictumu roku 1588 povýšen na horní město. To Měděnci a jeho obyvatelům přinášelo řadu výhod - horní svobody a řád, společný výsek masa, pekařský krám, právo vařit a čepovat pivo a víno, obecní lázně a obecní solnou komoru, směly zde být pořádány týdenní trhy a lidé dostali právo svobodně se stěhovat a převádět jinam svůj majetek.

 Přehled cen potravin

O spotřebě potravin v městech a městečkách českého  Krušnohoří nemá naše historiografie doposud žádnou konkrétní představu Jedinou prací ,jež se spotřební problematikou v Krušnohoří zabývala ,je studie Joachima Vettera,přinášející údaje hlavně o saské části Krušnohoří v 1.polovině 16 století v souvislosti se zkoumáním reálných mezd báńského obyvatelstva, shromáždil tento autor údaje  o cenách různého zboží,důležitého pro život horníků.Dospěl k závěru ,že nejdůležitější potravinou byl chléb.Toto konstatováni je zřejmě pravdivé  a  pro 18.století platí taktéž.Pro oblast Měděnce a Měděnec samotný se takový to ceník nezachoval a o této stránce života příliš nevíme .Pouze pro rok 1781 je v OA Most uložen ceník  zdejších nejdůležitějších potravin .

 žitný chléb                                      5 liber 12 lotů                      6 krejcarů

žitný chléb                                       2 libry 22 lotů                      3 krejcary

žemle                                                10 lotu                                 1 krejcarů

žemle                                                20 lotů                                 2 krejcary

 hovězí maso(nejlepší jakost)            1 libra                               6 krejcarů

hovězí maso (prům.jakost                  1libra                                4 krejcary 2  d

hovězí maso(nižší jakost)                   1libra                                4 krejcary

   

vepřové maso)nejlepší jakost)         1 libra                              6 krejcarů  2 d.

vepřové maso (průměrná jakost)     1 libra                              6 krejcarů

telecí maso                                       1 libra                              4 krejcary

svíčky lojové (bílé)                           1 libra                            13,5 krejcaru

svíčky lojové(tmavé)                        1 libra                            12.5 krejcarů

mýdlo                                               1 libra                             11,5 krejcaru

kroupy jemné                        2 české žejdlíky                             2 krejcary

kroupy větší                         2 české žejdlíky                           1,5 krejcaru

 

                                           1-libra  - 513.75g

                                            1-lot    -16.05g

 

Po roce  1771 bylo i na Horách Krušných po dva roky velké sucho a hladomor se nevyhnul ani Měděnci

Od těchto časů se začalo na Krušných horách s pěstováním brambor.

 Dalším majitelem města byl Kryštof Taubenreuther z Taubenreuthu, císařský major a pozdější horní rada v Čechách. Ten Měděnci roku 1605 potvrdil všechna městská privilegia, připojil k nim však ještě dodatek, který měděnecké měšťany zavazoval k nákupu sladu pouze v panské sladovně a zakazoval jim vařit více než 7 várek piva ročně, ostatní pivo museli nakupovat v panském pivovaře. Jeho vdova Uršula, rozená ze Zettelbergu, roku 1628 prodala měděnecké panství Šlikům. Ti jej následně připojili ke svému panství Hauenstein.

 V této době již ale zuřila třicetiletá válka. Ta se na Měděnci velice podepsala. Nejen že zastavila jeho rozvoj, lidé během ní také nepředstavitelně strádali, sužoval je hlad a bída. V roce 1640 byl Měděnec vypálen a dostal se až na úroveň pouhé vsi. Mnoho lidí se odsud vystěhovalo do Saska, za lepšími možnostmi obživy a náboženskou ochranou. Proběhla zde totiž tvrdá rekatolizace - Měděnec byl již od poloviny 16. století protestantský. Během války došlo také k některým pozitivním věcem. Nový majitel panství hrabě Šlik Měděnci v roce 1644 potvrdil jeho privilegia. S uskutečněním tohoto kroku váhal celých 16 let. I přes nepříznivý vliv války zůstaly některé zdejší doly v činnosti, v roce 1646 dostal hrabě Šlik od Ferdinanda III. horní a mincovní právo.

 

Následky třicetileté války byly pro Měděnec opravdu zničující. Již nebyl prosperujícím, rozvíjejícím se městem, nabývajícím stále většího významu.Řada usedlostí zde byla pustých, o horním městu nemohla být řeč - většina obyvatel se zde živila pouze zemědělstvím, případně řemeslnou výrobou

 Rozdělení hornických kategorií a jiných řemesel

V užším  technickém slova smyslu se  dělníci v hornictví  rozdělovaly do tří kategorií,na havíře,pomocné dělníky a chlapce.Nelze proto tento výrobní odbor ztotožňovat se středověkým řemeslem. Mezi havíři totiž

Nenajdeme rozlišení na mistry,tovaryše a učedníky  v řemeslně-cechovním smyslu..Havíři měli  ze všech tří skupin hornického osazenstva nejlepší postavení. Avšak i mezi nimi existovalo určité odstupńování a podobně tomu bylo i mezi pomocným dělnictvem. Ke zcela nekvalifikovaným pracem byly kromě chlapců  zaměstnávány i ženy, zvláště při úpravě rud.. Samostatnou skupinu tvořily důlní kováři, důlní tesaři, důlní formani ( v Měděneckých dolech né)  a dále lidé zaměstnáni v hutích (Horní Halže)

Věková rozpětí pracujících v dolech byl od 12-13 let do 70 let (pokud se dožil)Hornictví představovalo těžkou práci , a proto i vnitřní věková rozdělení bylo závislé na této skutečnosti. Zvláště  pak když zjistíme ze do roku 1779 byly zaměstnávány již zmíněné 13-ti leté  děti ale po tomto roce již v dolech směli pracovat pouze starší 21 let. Jediné dochované zprávy (OA Kadaň) o skadbě obyvatelstva a  profesích obyvatelstva na Měděnci je  z roku 1654

Kdy berní rula uvádí:

Po 30-ti leté válce-49 usedlostí 1-pustá a o 11 nejsou zprávy  v tomto období již Měděnec není Horním městem.

 26 obyvatel se živilo zemědělstvím,10 řemeslníků a živnostníků.1 řezník,2 krejčí, 11 pataků,Chybí pekař

 

Po tomto datu se opětovně výnosy z Měděneckých dolů zvedli a Měděnci byli opět přiznány původní práva a výhody . Téměř po sto letech  je v roce 1748 v Měděnci uváděno (OA Kadań)

 74 hospodářů(4dny v roce robota-senoseč) 4 kováři,5řezníků,5 krejčích2 ševci,2 bednáři, a 1 truhlář,1 obchodník s krajkou, učitel,varhaník,tavič médi,14 horníků,3 formani,2 vinopalníci,císařský výběrčí, celník,3 nádeníci a 1 žebrák.

  Nejzávažnější problém však představoval velký odsun obyvatelstva, pokračující i po válce. Aby jej nějak zastavil, připojil další majitel panství František Arnošt Šlik roku 1656 k potvrzeným privilegiím další body, podstatně omezující práva. Bylo jimi zakázáno čepovat vlastní pivo, odebírat sůl odjinud než od vrchnosti apod... Nejvýznamnějším bylo omezení týkající se zákazu převedení majetku z města bez výslovného povolení vrchnosti, nikdo se také nesměl vystěhovat. O dva roky později ale hrabě Šlik nakonec body privilegia, týkající se vystěhování, zmírnil, aby Měděnci v roce 1660 stará privilegia potvrdil v plném znění, pouze s podmínkou, že Měděnečtí budou po věčné časy odebírat od vrchnosti 4 várky piva ročně. Tato povinnost opravdu platila až do počátku 20. století.

 Po polovině 17. století bylo panství hrabětem Šlikem prodáno vévodovi ze Sachsen-Lauenburgu, který ho spojil s panstvím Schlackenwerth (Ostrov n. O.). Jeho syn František Julius nechal na Mědníku postavit kapličku. Zdejší doly začaly opět poskytovat bohaté výnosy, i když byly rudy používány jen na výrobu skalice. Vévoda Měděnci přinesl mnoho dobrého. V roce 1674 mu potvrdil stará privilegia a navíc i plné využívání pivovaru a prodávání piva i do okolních vesnic. Když pak v roce 1689 zemřel, panství připadlo princezně Františce Sibyle Augustě, provdané za markraběte z Badenu. Dalšími majiteli byli v r. 1734 syn Ludvík Jiří, r. 1764 August Jiří a po něm Alžběta z Badenu. Nikdo z nic však Měděnci již nikdy stará privilegia nepotvrdil.

Po rodině Badenu přešlo panství na královskou a císařskou komoru. Ta je pronajala nejdříve knížeti Schwarzenberkovi, pak roku 1799 převzal správu c. k. administrace státních statků v Praze a nakonec bylo panství roku 1839 prodáno hraběnce Gabriele Buquoyové, tehdejší majitelce panství Červený Hrádek a Přísečnice. V roce 1850 se obce staly samostatnými správními jednotkami, velkostatek Měděnec však ve správě rodiny Buquoyů zůstal až do konfiskace v roce 1945.

 Kolem poloviny 18. století došlo k dalšímu úpadku zdejšího hornictví. Doly přestaly vynášet a pro nedostatek dříví byly práce zastaveny, stejně jako i v hamrech. Hornictví však pro velkou část zdejších lidí představovalo hlavní zdroj obživy, tito lidé si tedy museli hledat novou práci. Od roku 1817 do r. 1822 byla v Měděnci krajkářská škola a rozšířilo se paličkování krajek. Ve 40. letech 19. století zde začala také výroba hraček a dřevěných hodin, v r. 1844 sem byla z Vejprt částečně přenesena výroba pozamentů (zdobnické zboží). Nic z toho se však neuchytilo příliš dlouho a obec upadala stále víc.

 Na počátku 19. století byl zdejší kostelík v natolik špatném stavu, že musel být zbourán. S výstavbou nového se začalo v roce 1803, pro nedostatek peněz byl ale dokončen až v roce 1819. Ze staré fary byla zřízena škola.

 Dne 3. 7. 1856 obec postihla katastrofa. Byl jí obrovský požár, největší od třicetileté války. Vypukl u pekaře Schmiedla a během čtvrt hodiny zachvátil celou ulici. Bylo při něm zničeno na 19 domů s kůlnami a stájemi, pivovar, kostel a radnice, v níž shořely mnohé listiny a zápisy. 1.8, 1872 byla zprovozněna Severozápadní buštěhradská dráha trat Chomutov –Vejprty  v témže roce  byla dostavěna budava nádraži a

Roku 1888 byla postavena školní budova která byla nejdříve dvoutřídkou a zhruba po pěti letech čtyř třídka.

 Koncem 19. století se ekonomická situace Měděnce začala opět zlepšovat.

V letech 1901 -1902 byl v Měděnci vybudován a zprovozněn vodovod. Do té doby se voda do Měděnce přiváděla  různými způsoby systémem dřevěných žlabů a koryt cena  vodovodu byla vyčíslena 24 000 K.Četnická stanice byla zřízena v roce 1909 a osazenstvo tvořili 2 muži v roce 1911 byla rozšířena na 3 muže  Za 1. republiky zde již byla továrna na pletené zboží a 24 výroben prýmků, ozdobných předmětů a pletených nebo perlových tašek.  16.června 1910 byla podepsána nájemní smlouva mezi obcí Kupferbreg(Měděnec) a Montan  and Industrial werke Falkenau (Sokolov.)  o zprovoznění štoly Marie Pomocné. V léte31.7.1910 byla štola Marie pomocné(Mariahilfe sttloen-Malachite Helle) Malachitové jeskyně otevřeny veřejnosti.6.prosince 1929 proběhla elektrifikace Měděnce  Jednání se prováděla už od roku 1923 s fa.Elektrospolečnost Teplice,zavedení eletroinstalace  si vyžádala částku 248000,-Kč.

15.května 1930 projel Měděncem první autobus na autobusové lince Perštejn –Horní Halže-Měděnec –Kovářská-Vejprty. Jizdné z Měděnce oboumi směry stálo 11,-Kč.    Pak ale přišla velká hospodářská krize třicátých let, která pro řadu firem ale i domácích výroben  znamenala krach. Šest z těto domácích výroben krajek a posamentů, které krizi překonaly, se v roce 1946 začlenilo do Spojených závodů prýmkařských v Měděnci. O dva roky později ale zanikly. V roce 1948 zanikla také továrna na výrobu nití E. Altmanna, zaměstnávající 260 lidí a v roce 1950 byla zrušena i výroba pletených tašek. Ve čtyřicátých letech zde byl ještě uveden do provozu kamenolom, v roce 1945 však byly práce pro nedostatek dělnictva ukončeny.

 V roce 1969 byla v Měděnci Železorudnými doly a hrudkovnami Ejpovice obnovena těžba a úprava magnetitu. Později to byly Rudné doly Příbram, závod Václava Řezáče. Tento důl byl v provozu až do roku 1992, kdy byl pro vyčerpání ložiska uzavřen, těžba jako taková zde však neskončila. V roce 1994 zahájil svou činnost soukromý hlubinný důl GARMICA, zabývající se těžbou a zpracováním muskovitických svorů. O dva roky později však byl provoz také ukončen - pro odbytové problémy. Dne 31. 7. 1998 došlo k ukončení všech prací a přerušení odčerpávání důlních vod z podzemí, následkem čeho došlo k postupnému zatopení dolu.

Kontakt

štola Země zaslíbená Mědník Měděnec

historicke.doly@seznam.cz

OS Historické doly Mědník Měděnec
Nádražní 266
Měděnec 43184

739040671

Vyhledávání

Odkazy

Ecoenerg Windkraft GmbH-Co.KG

SPONZOR ŠTOLY ZEMĚ ZASLÍBENÁ

Montanregion Krušnohoří

Krajiná památková zona-VRCH MĚDNÍK- jako součast -HORNICKÉ KULTURNÍ KRAJINY KRUŠNOHOŘÍ-je předmětem společného  německo-českého návrhu na zápis této lokality  do -SEZNAMU SVĚTOVÉHO KULTURNÍHO A PŘÍRODNÍHO DĚDICTVÍ-UNESCO-více zde www.montanregion.cz

Zdař Bůh-web o hornictví v ČR

Web věnovaný současným ,ale i zaniklím šachtám či hornickým revírům. http://www.zdarbuh.cz/

Hornická kranina Krušnohoří-Montanregion-UNESCO

MONTANREGION-VIDEO Krušné hory usilují o zápis na seznam UNESCO. Česká i saská strana dohromady připravily nominace a v roce 2015 bychom měli vědět, jak to dopadlo. Doufáme, že tento klip tomu pomůže.Tvůrci. K projektu / Zum Project / About Project Vývoj Krušnohoří byl od 12. století rozhodujícím...

RD Měděnec závod Václava Řezáče 1968-1998

Stránka věnovaná dolu železnorudnému  Václava Řezáče na Měděnci web:-rd-medenec-zavod-vaclava-rezace.webnode.cz/

Fotogalerie č.2-RD Měděnec

Fotogalerie č. http://rd-mede věnovaná RD Měděnecnec-ii.webnode.cz/

Hotel Nástup

Ubytování v luxusním čtyřhvězdičkovém hotelu Nástup na Klínovci  .www.hotelnastup.cz

Infocentrum Mědník Měděnec

web.-www.infocentrum-mednik-medenec.webnode.cz

Obec Měděnec

 Stránky obce Měděnec  www.medenec.cz/

Chalupa Mědník

web.-www.chalupa-mednik.webnode.cz

© 2013 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořte si webové stránky zdarma!Webnode